Novinky

Výzkumná agentura ResSOLUTION Group představuje první výsledky volně prodejné studie Zpravodajství ve věku mediální fragmentace 2024. Zaměřené jsou na postoje české populace k využívání umělé inteligence ve zpravodajství. Data ukázala, že zapojení AI do tvorby zpravodajského obsahu Češi vnímají zatím spíše negativně – alespoň dle průměrných výsledků: podle většiny z nich nepatří do žádného typu média, nedůvěřují mu a mají obavy, že využívání AI znemožní rozeznání skutečnosti od fikce. Mladší respondenti jsou však vůči AI v mnoha oblastech smířlivější.

Studie Zpravodajství ve věku mediální fragmentace 2024, kterou realizuje ResSOLUTION Group ve spolupráci s Nielsen, letos slaví 16 let existence. Kromě časových řad nabízí data z oblasti trendů v konzumaci zpravodajství, využívání sociálních sítí nebo poslechu podcastů, dále segmentaci mediálních publik, hodnocení důvěryhodnosti zdrojů a nechybí ani postoje k fake news. Letošní sběr dat proběhl na reprezentativním vzorku 1012 online respondentů starších 15 let.

Pojem umělá inteligence znají aktuálně 4 z 5 dotázaných online respondentů (s pojmem se setkali a vědí, co označuje), v nejmladší věkové kategorii 15–24 let je to dokonce 97 %. I přes velkou informovanost však pouze 15 % online populace 15+ věří, že dokáže spolehlivě rozeznat obsah vytvořený AI od toho, který připravil člověk. Platí dokonce, že čím silnější konzumenti zpravodajství, tím spíše nevěří, že takový AI obsah dokážou rozpoznat.
Možná by nás mohlo napadnout, že v různých typech médií by přijatelnost využití AI ve zpravodajství mohla být různá. Češi to tak ale příliš nevnímají: napříč mediatypy s používáním umělé inteligence ve zpravodajských výstupech souhlasí v průměru kolem 10 %. „Nejsmířlivěji“ se k tomu respondenti staví u zpravodajských webů a aplikací, kde je souhlas 15%. Nejméně přijatelné (panuje tam největší míra nesouhlasu) je v Česku využívání AI v televizním zpravodajství, nesouhlasí s ním 53 %. Pro porovnání: benchmark nesouhlasu napříč mediatypy je 47 %.
Co se týče různých typů zpravodajských výstupů, tak u nich sice vidíme širší spektrum názorů na zapojení AI do tvorby, ale opět nejsou souhlasné postoje nijak silné. Největší míru souhlasu se zapojením AI respondenti projevili u ilustračních fotek a jiných grafických výstupů (29 %, resp. 28 %). Škála dále pokračuje krátkými texty, zvukovým obsahem, videi a končí dlouhými články, u kterých s využitím AI souhlasí pouhých 14 % respondentů.

S tím koresponduje i míra důvěry ve zpravodajský obsah využívající AI: polovina Čechů takovému obsahu aktuálně nedůvěřuje. Pouze 11 % se vyjádřilo opačně. Dvě třetiny populace navíc souhlasily s výrokem, že se obávají, že jim umělá inteligence znemožní rozeznat fikci od skutečnosti.
Výzkum však nepřinesl pouze negativní výsledky. Část respondentů vnímá v určitém využití AI v médiích i potenciál: například 43 % souhlasilo s výrokem, že umělá inteligence umožní zrychlení vydávání zpráv a 30 % míní, že AI usnadní konzumaci zpráv ze zahraničních zdrojů.