Novinky

Národní data společnosti NADA Research nabízejí nepřeberné množství různých informací o české populaci. V rámci pravidelně zveřejňovaných tiskových zpráv budeme mít díky nim v následujících měsících možnost nahlédnout pod pokličku velmi zajímavých souvislostí mezi politickými postoji a volebními preferencemi na jedné straně a rozličnými aspekty životního stylu na straně druhé. Začínáme tématem dopravy. Věděli jste například, že strany současné vládní koalice by ve volbách naprosto propadly u lidí s řidičákem na traktor?

Pokud bychom k volbám pustili pouze lidi s řidičákem na traktor, sestavilo by hnutí ANO jednobarevnou vládu

Řidičákem na traktor disponuje přibližně 11 % české dospělé populace. Kdyby se sněmovních voleb účastnili pouze tito lidé, vyhrálo by na celé čáře hnutí ANO se ziskem 43 %, což by mu pravděpodobně stačilo na většinu poslaneckých mandátů a tzv. jednobarevnou vládu. Až s velkým odstupem by následovalo SPOLU s 13 % a SPD s 11 %. „Nadprůměrný volební zisk by mělo i Stačilo!, naopak výrazně podprůměrný Piráti nebo STAN. Jedním z vysvětlujících faktorů je samozřejmě věk, jelikož řidičákem na traktor disponují především starší lidé. Svou roli ale sehrává i kontrast zemědělského venkovského prostředí vůči velkým městům bez traktorů,“ vysvětluje tyto výrazně posunuté volební preference Jan Tuček, jednatel NADA.

Dopravní infrastruktura v očích českých voličů – na rozdíl třeba od krajských voleb – nepatří na národní úrovni mezi klíčové politické priority

Stav silniční, dálniční a železniční sítě v Česku je bezpochyby jedním z důležitých politických témat a vstříc blížícím se volbám o této oblasti mnohé uslyšíme. Výzkum společnosti NADA Research však ukazuje, že se dopravní infrastruktura zdaleka neřadí k nejpalčivějším tématům, na která by se měla vláda a politici podle české veřejnosti přednostně zaměřit. „Z jiných šetření víme, že doprava patří k top tématům hlavně u krajských voleb, ale na vládní úrovni vidí Češi jiné priority, například zdravotnictví, energetiku či stav veřejných financí,“ říká Tuček.
Z celkem 29 hodnocených oblastí se dopravní infrastruktura umístila podle důležitosti na 13. místě. Pozorujeme ovšem výrazné rozdíly mezi voliči jednotlivých politických subjektů. Větší politickou prioritou je téma dopravní infrastruktury v očích voličů stran současné vládní koalice, Svobodných nebo Motoristů, naopak voliči PRO a SPD tuto problematiku tolik neřeší a náleží u nich dokonce ke třetině nejméně prioritních.

Většina Čechů je s prací aktuální vlády v oblasti dopravní infrastruktury spíše nespokojená (průměr 4,4 na 10bodové škále, kde 0 znamená velmi nespokojen/a a 10 značí naprostou spokojenost). Kromě příznivců současných vládních stran se k nadprůměrně spokojeným řadí také voliči Pirátů, Zelených či Sociální demokracie. Nejvíce nespokojení jsou voliči PRO, pro které ale není dané téma příliš důležité. „Na druhou stranu Přísaha, Motoristé nebo Svobodní by mohli tematiku dopravní infrastruktury hodně zvedat v předvolebních diskuzích, jelikož jejich příznivci téma považují za hodně důležité a zároveň jsou nespokojení s aktuálním stavem,“ dodává Jan Tuček.

Téměř polovina voličů SOCDEM si nikdy v životě nekupovala auto. Voliči Přísahy hledají ojetiny po autobazarech

Skoro každý pátý volič Motoristů a Přísahy si v posledním roce kupoval osobní nebo užitkové auto. Právě voliči těchto dvou politických subjektů o sobě rovněž nejvíce ze všech dotázaných tvrdí, že o nákupu auta rozhodují (a vybírají ho) sami, bez větší konzultace s ostatními členy domácnosti. Zejména příznivci SOCDEM jsou pak naprostým opakem. Nejenže při rozhodování o koupi a výběru auta nemívají hlavní slovo, ale 43 % z nich si dokonce nikdy v životě žádné auto nekupovalo – tyto výsledky jsou pravděpodobně silně závislé na genderové struktuře voličů těchto subjektů.

Pokud bychom si chtěli trochu odlehčeně rýpnout, tak voliči SOCDEM (ale i Pirátů) v posledním roce výrazně častěji, než automobily kupovali dětské autodráhy. Během posledních 3 let se na koupených vozech lidmi z našeho výzkumu podílela nová auta z 23 %, zatímco zbylých 77 % představovala auta ojetá. Ke koupi ojetých aut se ze všech nejčastěji uchylují voliči Přísahy (což platí ještě více, pokud se zaměříme výhradně na autobazary), kteří zároveň nadprůměrně často volí auta starší než 5 let.

Voliči Motoristů jsou za volantem jako ryby ve vodě. Polovina z nich je „diesel“, zatímco v celé populaci jasně dominují benzínová auta

Průměrný Čech utratí podle Národních dat společnosti NADA Research za pohonné hmoty 1 436 Kč měsíčně. Nejvíce za pohonné hmoty utratí voliči Motoristů, přibližně 1,5krát více. Tato podskupina je zároveň jediná, u které evidujeme relativně vyrovnaný poměr mezi benzínem a naftou, zatímco v celé populaci dominuje tankování benzínu nad naftou v poměru 2:1. A to přesto, že dieselová auta mívají nižší spotřebu a nafta je většinou levnější než benzín. Zdá se tedy, že název strany Motoristi odpovídá chování jejích voličů či sympatizantů.

Auta a motorismus figurují jako téma zájmu u 30 % Čechů, ale mezi voliči Motoristů je tento podíl 62 %. Kromě toho, že jsou voliči Motoristů nejaktivnějšími řidiči, rovněž nejčastěji přímo pracují v hospodářském odvětví dopravy a logistiky. Daný sektor zaměstnává přibližně 5 % obyvatel, ale mezi voliči Motoristů dokonce 12 %. „Z hlediska mediálního chování bývá čas strávený za volantem velmi často provázaný s poslechem rádia. Data NADA nám tuto skutečnost jednoznačně potvrzují – právě voliči Motoristů či Přísahy poslouchají rádio nejčastěji,“ říká Jan Tuček, jednatel NADA.

Na elektrokole k volbám? Zřejmě ano. Mezi majiteli elektrokol by letošní volební účast překročila 70 %

Za dopravní prostředek lze považovat i klasické jízdní kolo, případně čím dál oblíbenější elektrokola, která se v posledních třech letech podílejí na nově zakoupených kolech z 18 %, mezi voliči Stačilo! ale téměř dvojnásobně (34 %). Zatímco trekingová kola si nejvíce kupují voliči SOCDEM, silniční kola hlavně voliči SPD. „Lidé, kteří si v posledních 3 letech koupili elektrokolo, mají mnohem větší zájem zúčastnit se letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Přišlo by jich 71 %, o 10 procentních bodů více, než jakou účast predikují naše data pro celou populaci,“ říká Tuček.

Co dalšího je pro lidi nakupující elektrokola v kontextu politických postojů příznačné? Ve srovnání se zbytkem české dospělé populace mají celkově konzervativnější názory. Pouze 36 % by souhlasilo s možností adopce dětí homosexuálními páry (oproti 50 % v celé populaci), čtvrtina v posledním roce sdílela něco o politice na sociálních sítích (v celé populaci 19 %) a zajímavé také je, že 14 % z nich nepovažuje dezinformace v podstatě za žádné bezpečnostní riziko (v populaci 8 %). „Z předcházejících výsledků se dá asi soudit, že elektrokola si kupují spíše starší občané,“ glosuje jednatel NADA.

Voliči Pirátů si ze všech nejvíce všímají reklam v hromadné dopravě

Vedle individuální dopravy může být důležitým politickým tématem i veřejná (hromadná) doprava, která mimo jiné nabízí (nejen politickým stranám) spoustu reklamních ploch. Téměř jakékoliv typy reklam v hromadné dopravě registrují ze všech nejčastěji voliči Pirátů. „Tendence využívat veřejnou dopravu může být provázána s jejich důrazem na ekologii a šetrnost k životnímu prostředí, ale také s jejich častějším výskytem ve velkých městech“ domnívá se Tuček.

Pokud by se voleb do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2025 účastnili pouze lidé, kteří během předchozího dne zaregistrovali nějakou reklamu na zastávce veřejné/hromadné dopravy (podmínku splňuje 12 % Čechů), zvítězilo by sice hnutí ANO, ale pouze těsně před koalicí SPOLU. Nadprůměrný zisk by, kromě Pirátů, měla v takovém případě i SOCDEM, která by se dostala nad 5% hranici.

„Pokud by Vás zajímala spousta dalších tradičních i netradičních pohledů na české voliče, sledujte nadále předvolební analýzy NADA. V příští tiskové zprávě si posvítíme na téma energií,“ uzavírá Jan Tuček, jednatel NADA.

Zpráva vychází z Národních dat, která vznikla online dotazováním na Českém národním panelu, při jejich doplnění o samostatný sběr s politickou a volební tematikou. Data byla sbírána od 20. ledna do 16. února 2025. Výsledný vzorek zahrnuje 3 255 respondentů, proporčně reprezentujích českou internetovou populaci nad 18 let s ohledem na pohlaví, věk, dosažené vzdělání, kraj, velikost místa bydliště a socioekonomickou klasifikaci. Data byla vážena podle preferencí ve sněmovních volbách roku 2021. Prezentované skupiny voličů jsou platné k termínu sběru dat a mohou být v čase mírně proměnlivé. Odlišnosti za voliče politických stran s malou voličskou základnou (pod 2 %) nejsou ve zprávě (v některých částech) ukazovány kvůli nízkému počtu relevantních respondentů.

Společnost NADA Research shromažďuje NÁRODNÍ DATA o spotřebním chování obyvatel ČR. Popisují vztah zákazníků k 5 000 značek ve 170 tržních kategoriích, jejich nákupní a mediální zvyklosti. Od roku 2021 proběhlo již 7 pololetních vln sběru dat. Zakladateli společnosti jsou tři ředitelé výzkumných agentur Jan Tuček, Ondřej Veis a Tomáš Hynčica, kteří zároveň působí jako jednatelé Českého národního panelu.